Miloš Balabán: Obama mluví hezky. Jak Gorbačov

Po nedávném nadšeném přijetí Baracka Obamy v Praze a po jeho projevu o novém směru americké zahraniční politiky mi vytanula vzpomínka 22 let stará. V roce 1987 - shodou okolností též v dubnu - navštívil Prahu tehdejší nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov.

Věta z roku 1987

Jeho politika vzbuzující naděje na změnu ve světě rozděleném studenou válkou přivedla do pražských ulic desetitisíce lidí, kteří ho přišli spontánně přivítat. Mnozí z nich četli jeho knihu Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a celý svět, na niž se u nás v knihkupectvích stály fronty.

Kniha, ale i praktická Gorbačovova politika, bořila tehdejší politická tabu. Najdeme tam i větu, která by zcela zapadla do Obamovy odvážné vize z pražského projevu - světa bez jaderných zbraní: "Lidstvo si zasluhuje lepší úděl než být rukojmím jaderných hrůz a zoufalství. Je nutné změnit nynější mezinárodní situaci a vytvořit svět bez jaderných zbraní, bez násilí a nenávisti, bez strachu a podezíravosti."

Pragmatik

Zdá se, že Barack Obama má také v úmyslu bořit tabu, jeho vize nejaderného světa má ovšem i pragmatický základ.

Americká jaderná strategie bez ohledu na řadu změn, kterými prošla po konci studené války, stále vychází z doktríny vzájemně zaručeného zničení. Prioritní hrozbu ale dnes nepředstavuje úder soupeřící velmoci, jakou býval Sovětský svaz, nýbrž rozšiřování zbraní hromadného ničení. Řešení tohoto problému proto stojí v seznamu Obamových priorit na předním místě, společně s novou smlouvou o omezení strategických zbraní, kterou chce uzavřít s Ruskem.

Důvěryhodnost americké pozice v jaderném odzbrojení ale zásadně závisí na tom, zda se Obamovi podaří prosadit v Kongresu ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek. Potřebuje pro to dvě třetiny hlasů v obou komorách Kongresu.

Jedno je patrné už teď: necelé tři měsíce po inauguraci se prezident Obama s otevřeným hledím pustil do komplikovaných otázek, ať už se jedná o vztahy s Ruskem, novou politiku vůči Íránu či modifikovanou strategii v Afghánistánu a Pákistánu. Spolu s plánem na jaderné odzbrojení se tak vyjevují kontury nového přístupu k zajištění globální kolektivní bezpečnosti.

Jako za časů gorbymánie

Ale co je nejdůležitější pro Spojené státy: jejich negativní obraz se začal v očích světa díky Obamovi měnit k lepšímu. Historie se po dvaadvaceti letech opakuje.

Autor vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakultní sociálních věd UK