Štrofova diplomka? Uniká mi její smysl, říká expert

Aby si mohl někdo užít magisterskou promoci, musí většinou studovat čtyři až pět let, vypracovat diplomovou práci a tu pak obhájit.

Ne vždy to však musí být pravidlem. Pražský politik Jan Štrof dokazuje, že i při práci jde za rekordně krátkou dobu šestnácti měsíců stihnout bakalářské i magisterské studium, obhájit diplomovou práci a získat titul Ing.

Na pražské Vysoké škole finanční a správní začal podle tamního informačního systému studovat 28. 2. 2005, během šesti měsíců složil bakalářské státnice a o rok později už mohl slavit titul inženýra.

"Začínal jsem na jiné škole, na akademii Jana Amose Komenského, ze které jsem pak přecházel na VŠFS. Uznali mně zápočty i zkoušky," brání se Štrof. Na akademii sice studoval, ale zcela jiný obor, než na který později nastoupil na VŠFS.

Podle zástupců školy je sice možné při přechodu z jiné fakulty zkrátit dobu studia, ale rozhodně ne na tuto dobu.

"Za dva roky bakalářské i magisterské studium rozhodně vystudovat nejde. Studium si lze zkrátit pouze tehdy, když škola uzná kredity z jiné školy, ale platí to jen u bakalářského studia," říká Magdalena Straková, mluvčí VŠFS, která však odpovídala pouze prostřednictvím SMS ze zahraničí.

Délka inženýrského studia Jana Štrofa překvapuje i Michala Mejstříka, šéfa Institutu ekonomických studií FSV UK. "Deset měsíců je absolutně mimo veškeré standardy, nebo je člověk obchází," říká.

Vedle délky studia vyvolává otázky i Štrofova diplomová práce.

Ta totiž nesplňuje ani kritéria samotné Vysoké školy finanční a správní. Nemá odpovídající počet stránek, ani nepoužívá normované citace.

"Co se týče seznamu citované literatury, není vytvořen podle platných citačních pravidel, tedy podle normy ISO 690. Problém je rovněž citování elektronických zdrojů, které jsou v této formě nepřijatelné. Poznámkový aparát je podle mého názoru nedostačující, vzhledem ke zvolenému tématu i formě, tedy pokud se jedná o komparativní analýzu, jak autor uvádí v úvodu," upozorňuje Irena Prázová, odbornice na informační gramotnost.

Přestože Jan Štrof s obhájením diplomové práce údajně neměl žádný problém, na jiné škole, třeba i soukromé, by mohl pohořet.

"Podle mne jde o docela umnou kompilaci zdrojů, kterou však cituje vágně - respektive necituje. Uniká mi její smysl. Kdyby to byla bakalářská práce, jako oponent bych mu doporučil: A teď se vrhněte na tu slibovanou analýzu, sběr dat máte za sebou," říká prorektor Literární akademie Martin Štoll.

Ten ale zároveň upozorňuje, že součástí diplomky je vždy i její obhajoba. "Je možné, že obhajobu, důsledně vystavenou argumentačně, by mohl obhájit na 3," připouští Štoll.