Ministerstvo dopravy otevírá největší balík evropských peněz - zhruba 161 miliard určených na stavbu dálnic a větších silnic, železničních koridorů i regionálních drah, metra, ale třeba také na obnovu vlaků v letech 2007-2013.

"Projekty začínáme přijímat 9. července. Do dvou až tří měsíců od jeho přijetí pak rozhodneme, zda projekt uspěl, nebo ne," říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Přestože stát letos v březnu Evropské komisi nastínil, mezi které konkrétní projekty se budou peníze rozdělovat, to, že se tak nakonec stane, vůbec není jisté.

"Tam totiž šlo o modelové projekty, ze kterých se bude vybírat. Jejich celková suma také byla vyšší, než je možné z evropských fondů rozdělit," říká Gustáv Slamečka, šéf Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude peníze rozdělovat.

Stoprocentně jisté však nejsou ani poměry, kterými se peníze podělí podle druhu dopravy. Podle posledního návrhu by mělo jít nejvíce peněz - 75 miliard - do dálnic a silnic. Ředitelství silnic a dálnic bude chtít tyto peníze rozdělit prakticky mezi všechny nedostavěné dálnice v Česku - tedy na dostavbu dálnice D1 u Kroměříže a její rozšíření u Brna, na část budějovické D3, pokračování dálnice z Hradce Králové směrem k Polsku na Jaroměř. Financovala by se i paralela k dálnici D1, tedy úsek rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. V plánu je i dostavba rychlostní silnice z Příbrami do Písku nebo R7 v okolí Loun.

Druhou největší porci peněz spolknou třetí a čtvrtý železniční koridor. Investor, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), plánuje, že celkem získá přes 70 miliard korun. Na třetím koridoru vedoucím ze Slovenska přes Přerov, Českou Třebovou, Prahu na Plzeň a Cheb mají být opraveny úseky ze Stříbra až po Cheb.

"Na čtvrtém koridoru z Děčína přes Prahu, České Budějovice na hranice s Rakouskem je v plánu výměna celého železničního svršku včetně nových bezbariérových nástupišť mezi Benešovem a Strančicemi a také zdvojkolejnění tratě mezi Doubím u Tábora a Táborem," říká mluvčí SŽDC Anna Kodysová.

Třetí okruh - s desetimiliardovou sumou - míří přímo do Prahy. "Počítáme, že tyto peníze půjdou na stavbu a v této chvíli i na zpracování dokumentace prodloužení metra A z Dejvické na Petřiny a patrně i na část nového metra D," říká náměstkyně primátora Markéta Reedová. Část peněz spolkne i stavba informačních tabulí pro silniční dopravu.

S minimálně dvěma projekty se přihlásí i Ředitelství vodních cest. Na zhruba miliardu korun z EU chce dosáhnout projektem splavnění Labe do Pardubic, které prodlouží labskou vodní cestu o 24 kilometrů až do přístavu Pardubice.

Druhým, ještě větším projektem je splavnění dolní části Labe s jezem u Děčína.

"To je zhruba pětimiliardová investice, u níž počítáme s více než dvěma miliardami korun z EU. Je otázkou, jak se k projektu postaví životní prostředí. Pokud nedostaneme kladné stanovisko o vlivu stavby na životní prostředí, na peníze z EU můžeme zapomenout," říká šéf Ředitelství dopravních cest Miroslav Šefara.

Háček však mají oba projekty - zvlášť ten dražší vadí ekologům. Proto ho také projektanti více než rok upravují tak, aby byl co nejšetrnější pro životní prostředí. Druhý projekt už nepřímo narazil - ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) zamítl záměr stavby přeloučského plavebního kanálu, bez něhož se nákladní lodě do Pardubic nedostanou.