Výrobce letadel Aero Vodochody po řadě ztrátových let začíná zvedat hlavu. Včera firma oznámila, že její vlastník - investiční skupina Penta - kupuje ve Velké Británii závod na výrobu leteckých dílů z takzvaných kompozit (moderní materiály na bázi uhlíkových vláken, které v leteckém průmyslu nahrazují tradiční kovy).
Samotné Aero nedávno začalo budovat ve Vododchodech také vlastní provoz na výrobu kompozitních dílů, modernizuje ale i své další technologie. "Celkem se chystáme během letošního a příštího roku investovat do rozvoje výroby téměř půl miliardy korun," říká ředitel Aera Peter Ondro.
Ondro do Aera nastoupil letos v únoru - poté, co továrnu od státu koupila Penta. Úkolem zkušeného krizového manažera a specialisty na snižování nákladů bylo otočit hospodaření léta ztrátové firmy. V jeho režii Aero prošlo tvrdou odtučňovací kúrou, propustilo čtyři stovky lidí.
"Tato etapa už ale skončila, teď začínáme s rozvojem," říká šéf vodochodské továrny na letadla.
HN: Když jste do Aera letos v únoru přišel, ohlásil jste úsporný program a propouštění. Máte už výsledky?
Máme. Počátkem roku Penta počítala v Aeru se ztrátou, místo toho čekáme za letošní rok asi dvousetmilionový zisk. Není to jen díky úsporám, ale hlavně díky tomu, že jsme s nižším počtem zaměstnanců zvedli tržby asi o čtyřicet procent, takže se za celý rok dostaneme víc než čtyři miliardy korun.
HN: Jak se vám daří zvyšovat výrobu, když se pořád nepovedlo najít zájemce o hlavní produkt Aera - vojenské letouny L-159?
Daří se nám uzavírat nové zakázky se stávajícími partnery. Naším nejdůležitějším kooperačním programem zůstávají dodávky částí vrtulníků pro firmu Sikorski, výroba pro ně je stabilní, ale mírně jde nahoru výroba dílů pro firmu EADS. Na růstu tržeb se nám také promítá kontrakt s českou armádou (Aero přestavuje několik jednomístných armádních letadel L-159 na dvoumístné cvičné stroje - pozn. red.). A letos startuje úplně nový kontrakt na výrobu středních částí křídel pro letadla Spartan italské firmy Alenia.
HN: Aero počítalo s tím, že bude dodávat Alenii součásti nejen pro letadla prodávaná v Evropě, ale že se bude podílet také na velké dodávce letounů pro USA. Tenhle obchod už máte v kapse?
Alenia bude letadla pro Ameriku vyrábět ve společném podniku s Boeingem a ten o subdodávkách teprve jedná. Pevně doufáme, že kontrakt získáme. Pokud se to povede, bude to pro Aero velmi významné, protože objem amerického obchodu je asi třikrát větší než prodej spartanů v Evropě.
Nabíráme další lidi
HN: Říkáte, že vám letos roste výroba o víc než čtvrtinu a že čekáte další růst - nebylo ukvapené propustit na jaře čtyři stovky lidí? Nebudou vám chybět?
Je pravda, že tento měsíc přijímáme čtrnáct nových zaměstnanců a že jsme jich osm museli najmout přes zprostředkovatelské agentury, protože je nouze o volnou pracovní sílu.
Ale když jsme na jaře propouštěli, šlo o jiné profese, než jaké teď potřebujeme. Zbavovali jsme se nevýrobních zaměstnanců, teď nám chybějí konkrétně nýtaři do dílen.
HN: Minulý týden Aero oznámilo, že se připojí k téměř dvacítce českých firem, které se podílejí na vývoji nového malého dopravního letadla EV-55. Co vás na něm láká?
Vidíme v tom potenciál pro budoucnost Aera. Pokud se ten projekt podaří, na jeho konci bude letadlo, které by se třeba mohlo vyrábět tady ve Vodochodech.
HN: V minulosti už Aero vývoj dopravního letadla zkoušelo - na letounu Ibis pracovalo s tchajwanským partnerem a výsledkem je neprodejný prototyp s nevhodnými letovými parametry. Už jste se s Tchajwanci domluvili, zda má smysl v projektu pokračovat?
Zatím ne, jednání se nehýbou z místa. Není to ale úplně nezajímavý projekt.
HN: Letadlo EV-55 je nadějnější? Před privatizací Aera se šéf Penty Marek Dospiva na vývoj nových českých letadel díval s nedůvěrou...
Názory se mění s tím, kolik máte k dispozici informací. A my jsme se rozhodli se na tom podílet. I když jsou pro nás kooperace s velkými leteckými firmami důležité, bylo by dobré mít i vlastní finální výrobek. Ale i kdyby nakonec vše dospělo k výrobě tohoto letadla u nás, vůbec není jisté, že se to povede - a to právě kvůli pracovní síle. Limitujícím faktorem Aera do budoucna bude dostatek kvalitních a kvalifikovaných lidí. Výrobní haly můžete nakonec postavit kdekoli. Ale pracovní síla bude rozhodovat.
Britská firma nám pomůže
HN: Jak velký je podnik, který Penta ve Velké Británii koupila, a kolik jste za něj zaplatili?
Firma Rotortech Limited, která leží asi 70 kilometrů od Londýna, je pro nás mimořádně důležitá, protože dodává kompozitní materiály pro jeden z našich hlavních programů - výrobu vrtulníků Sikorski. Zaměstnává řádově desítky lidí, Penta ji koupila za několik set milionů korun. Aero bude teď Rotortech spravovat a řídit, vyloučeno ale není ani to, že jejich technologii přeneseme do Česka a budeme vyrábět tady. Rozhodnuto zatím není, zvažujeme různé varianty.
HN: Vyrábíte kompozitní díly i v České republice?
Zatím ne, máme asi tři dodavatele těchto materiálů, všechny ze zahraniční. Ale začali jsme už budovat vlastní výrobu kompozitní, která přijde asi na 200 milionů korun - bude dělat trochu jiný typ materiálů než britský Rotortech.
HN: Jak jste v tom daleko?
Máme studii, chystáme výběr dodavatele. Výroba by se v tomto provozu měla rozběhnout ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí příštího roku a naplno by měla začít fungovat v roce 2009. Vznikne tu asi stovka nových pracovních míst.
HN: Změní vlastní produkce dílů z kompozitních materiálů pozici Aera na trhu?
Určitě. Budeme mít větší možnost uspět v soutěži na dodávky částí letadel pro renomované letecké výrobce, budeme konkurenceschopnější.
Peter Ondro
Padesátiletý manažer pochází ze Žiliny. Vystudovaný chemik se téměř dvacet let věnuje záchraně problematických podniků. Prošel řídícími funkcemi v Elektrokarbonu Topol'čany, Kinexu Bytča, pro HTC Holding řídil restrukturalizaci brněnského Zetoru, před příchodem do Aera vedl největší slovenskou hliníkářskou firmu ZSNP. Je ženatý, má tři děti. "Doufám, že z Aera už se stěhovat nebudu a že v Čechách zakotvím."
