Až ministr Petr Nečas představí návrh změn zákoníku práce, bude označen za deformátora, který úmyslně omezuje práva zaměstnanců. Odbory nejspíš pohrozí stávkou. A to i přesto, že se zatím zdá, že chystané úpravy vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci radikálně nezmění.
Zásadní novinkou by bylo, kdyby bylo možné zaměstnance propustit bez uvedení důvodu. Na první pohled by se jednalo o zrovnoprávnění, neboť zaměstnanec možnost ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu má.
Jsem však přesvědčen, že by v některých firmách tento nástroj sloužil hlavně k vyřizování si účtů s nepohodlnými lidmi a nikoli jako pomocník ve chvíli, kdy je třeba řešit organizační nebo finanční problémy. Osobně jsem se v minulosti setkal s řadou manažerů, kteří by ho bez váhání používali proti kolegům s jiným názorem a proti těm, kteří jim nepadli do oka.
Petr Nečas však tuto variantu zřejmě nenavrhne. Má dost jiných možností, jak zákoník práce upravit, aby víc vyhovoval potřebám pracovního trhu. Například rozšířit podmínky pro uzavírání smluv na dobu určitou.
Striktní pravidla, která pro ně nyní platí, jsou reakcí na praktiky, kdy v některých podnicích byly opakované smlouvy na dobu určitou nástrojem, který pracovníky držel ve velké vyjednávací nerovnováze. Podstatné tedy bude, jak se podaří pravidla nově stanovit - snaha ochránit zaměstnance by neměla automaticky omezovat možnosti individuální dohody tam, kde je to výhodné pro ně i podnik.
Zaměstnavatelé by uvítali rozšíření variant výplaty odstupného a jakékoli další změny, které by vedly k větší pružnosti pracovního trhu. Bezpochyby je možné je zakotvit do zákona tak, aby při tom ani přijímaní, ani propouštění zaměstnanci nebyli finančně poškozeni.
