Ústavní soud omezil moc odborů
Nečas slibuje "liberální" novelu
Vládě vyšel plán, jak ulevit firmám od vlivu odborářů.
Ústavní soudci včera zrušili část zákoníku práce, jímž dala levice před volbami odborům velkou moc: směly vetovat pracovní předpisy nebo zastavit práci. A pokud se různé odborářské organizace mezi sebou nedokázaly dohodnout, musela firma uzavřít smlouvu s nejsilnější z nich.
Soudci ale rozhodli, že tyto paragrafy porušují ústavu: mluvit do pracovních předpisů a hlídat jejich plnění podle soudu nepřísluší odborům, nýbrž státu, který si pro to vydržuje úředníky.
"Model použitý v Česku, s exkluzivním postavením odborové organizace, nacházíme především v posttotalitních zemích jako pozůstatek minulosti," prohlásil soudce Vojen Güttler.
"Odboráři si uzurpovali neskutečná privilegia," řekl včera ministr práce Petr Nečas (ODS), který už dříve zákon označil za "paskvil prvního řádu" a chystá novelu.
Zákoník práce prosadili před dvěma lety sociální demokraté společně s komunisty - i přes odpor firem, nesouhlas pravice a prezidentské veto. Stížnost Ústavnímu soudu podepsala většina koaličních poslanců nové vlády.
Pro šéfa ČSSD Jiřího Paroubka byl zákoník jedním z hlavních premiérských úspěchů, ale včerejší verdikt nevidí jako žádnou velkou tragédii. "V kontextu celého zákoníku se nejedná o změny zásadní. Ochrana práv zaměstnanců zůstává neporušena," řekl Paroubek.
Ústavní soud žalobě nevyhověl zcela: například nezrušil pasáž o propouštění. Výpověď se dál musí projednat s odbory. Ale jen projednat: poslední slovo má podnik.
Soudci ovšem například zrušili část zákona, podle níž nebylo jasné, jestli zaměstnanec dostává výpověď podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku. Podle soudců takový zmatek může vést k neoprávněným výpovědím.
A do třetice: odbory přijdou o právo zastavit práci, pokud si myslí, že je ohroženo zdraví zaměstnanců. "V jedné firmě zkolaboval z výparů zaměstnanec a odboráři okamžitě zastavili linku. Nebyla to žádná sabotáž, a takových případu bylo několik," říká předseda odborů KOVO Josef Středula.
Najít v praxi příklady firem, jež by zákoník nějak dusil, není snadné: manažeři oslovení HN včerejší verdikt komentovali obecně s tím, že menší vliv odborů vždy uvítají.
"Děkujeme za každé zjednodušení a zreálnění zákoníku. Ten ale i přes tyto spíše kosmetické změny zůstává reálným socialismem. Potřeboval by totiž kompletně přepsat. Jen si vemte, jak je dnes těžké propustit člověka za špatnou práci," uvedl včera šéf ČSA Radomír Lašák. Doufá, že změny mu usnadní příští jednání s odbory.
Všechny změny začnou platit zhruba za dva týdny, až vyjdou oficiálně ve Sbírce zákonů. Ministr Nečas včera také oznámil, že chystá větší novelu zákoníku, která povede "k více liberálnímu, flexibilnímu trhu práce".
Šéf ČSSD ale zároveň okamžitě slíbil, že se s rozhodnutím ústavních soudců nesmíří. A ani s doplňující novelou, kterou připraví vláda.
"Jestli pan Topolánek změní zákoník práce, tak já říkám, že my ty změny opět vrátíme tam, kde mají být, po příštích volbách," dodal Paroubek. Důležitým bodem nálezu je i to, že padá "monopol" na to, kdo smí v podniku zastupovat zaměstnance. Znovu tak budou moci vznikat zaměstnanecké rady i tam, kde už působí odbory - to nynější zákoník nedovoluje. Rady mají pracovníky informovat o tom, co se ve firmě děje. A odborům zase podle Ústavního soudu zůstává jako jediným právo vyjednávat o kolektivní smlouvě.
Zaměstnanecké rady mohou nově fungovat i tam, kde působí odborová organizace, což zákoník práce dosud neumožňoval. Úkolem rad je hlavně zajišťovat informovanost zaměstnanců. Odborům zůstává výlučná kompetence při kolektivním vyjednávání.
Zástupci firem sice rozhodnutí ústavních soudců vítají, zároveň ale upozorňují, že na změnu zákona čekali rok a půl. A že kvůli špatnému zákonu přišli o velké peníze.
"Já to odhaduji na desítky až stamiliony korun. Vezměte si jen, kolik musely firmy kvůli novému zákonu investovat do různých školení nebo do služeb právníků," řekl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Firmám se především nelíbilo, jak mohly odbory zasahovat do chodu podniku - třeba kontrolováním bezpečnosti práce. A také zastavením výroby, když si odbory myslí, že jsou lidé ohroženi. Ostatně ústavní soudci to včera zhodnotili stejně: jde o příliš velký zásah do chodu soukromého podniku.
"Odborová organizace by tak byla nadána pravomocí vrchnostensky rozhodnout a zasáhnout do práv zaměstnavatele. Takové právo nelze dovodit ani z ústavy, ani z žádné závazné mezinárodní smlouvy," řekl soudce Vojen Güttler. Odboráři se rozhodnutí soudců diví. "Nemají představu, jak to v podnicích vypadá, odbory tu nejsou od toho, aby zneužívaly svého postavení," řekl šéf odborů KOVO Josef Středula.
