Německo ode dneška zakázalo spekulace se státními dluhopisy

Německo se rozhodlo na vlastní pěst uklidnit rozkolísané finanční trhy. Ode dneška až do 31. března se v zemi nesmí spekulavat na propad cen státních dluhopisů zemí eura, některých akcií bank a takzvaných CDS swapů, které slouží jako pojištění proti tomu, že nějaká země vyhlásí bankrot.

Oznámil to mluvčí německého ministerstva financí a poté upřesnil německý úřad pro regulaci finančního trhu BaFin.

Krok Berlína je reakcí na otřesy na trzích vyvolané řeckou dluhovou krizí a obavou investorů z jejího šíření do dalších slabých zemí eura. Němci tak chtějí zabránit tomu, aby spekulanti, kteří chtějí na problémech některých zemí v Evropy vydělat, mohli sázet na to, že nějaká země zbankrotuje a její dluhopisy se prudce propadnou.

Vládní činitelé zemí jako Řecko, Německo nebo Francie tvrdí, že za krizi nemůže ani tak odhalení pravdy o rozsáhlé zadluženosti Řecka a dalších států, jako spíš spekulanti na finančních trzích. Naopak většina ekonomů se shoduje na tom, že na vině nejsou spekulanti, ale skutečné problémy některých států. Nikdo totiž neví, zda spekulanti skutečně mají takovou moc hýbat s trhy.

Zákaz takzvaných prodejů "nakrátko" zavedly různé vyspělé země již v minulosti, hlavně v reakci na eskalaci finanční krize v roce 2008. Týkaly se ale jen akcií, nikoli dluhopisů a CDS. Německo navíc zakazuje pouze "nahé" prodeje, to znamená virtuální transakce, kde cenné papíry, o něž jde, do transakce žádná strana nevkládá a pouze ten, kdo sázku prohraje, vyplatí vsazenou částku.

Analytici však opatřením Německa příliš nevěří. "To opatření je bezzubé. Dokud nebude globální, mohou investoři nakupovat tyto cenné papíry na jiných trzích," říká Tim Ghrisky z americké investiční firmy Solaris Asset Management.

Německý zákaz sázek na pokles není jediným opatřením, kterým chtějí evropští politici zabránit spekulantům, aby zhoršovali situaci na trzích.

Ministři financí Evropské unie se včera dohodli, že zakročí proti takzvaným hedgeovým a privátním fondům. Ty jsou mnoha evropskými politiky považovány za viníky krize, oslabování eura i zhoršení problémů těžce zadluženého Řecka. Část chystané regulace však vadí Velké Británii, ale i České republice. Jde o takzvané pravidlo třetí země, podle nějž se fondy, které chtějí investovat v Evropě a nepocházejí ze zemí Evropské unie, musejí v unii registrovat a regulaci se podvolit.

Podle českého ministra financí Eduarda Janoty budou však ministři financí brát výtky Česka a Británie v potaz. O regulaci se totiž bude dál jednat s Evropským parlamentem, který má na ni také jiný názor než ministři financí.

Prodeje "nakrátko"

Transakce, při nichž investoři prodávají půjčené akcie či jiné cenné papíry, aby je za nižší cenu později skoupili zpět.

Německo zrušilo jen virtuální "naked short-selling", při nichž žádná strana nevkládá do transakce reálná aktiva. Pouze ten, kdo sázku prohraje, vyplatí vsazenou částku.