Jan Macháček: Odposlechnutý Šlouf

Přepisy rozhovorů mezi Miroslavem Šloufem a jedním z "kmotrů podsvětí" Františkem Mrázkem, které přinesla MF Dnes, přinášejí otřesné svědectví. Na devět let starých rozhovorech mezi oběma pány je zajímavé, že není jasné, kdo je větší šéf - zda Šlouf, nebo Mrázek. Jenže stejně tak platí i to, že neustálé úniky odposlechů jsou nepřijatelné.

Tón, jakým si pánové povídali, musí překvapit i ty, kdo špínu z období paktu mezi ČSSD a ODS v letech 1998 - 2002 sledovali a věděli o zákulisní roli Šloufa v lecčems - od privatizací přes obchody se špatnými úvěry až po ruský dluh. Zveřejnění přepisů bude mít dopady i na aktuální politiku.

Za prvé to znamená další oslabení Miloše Zemana. Byl to přece Zeman, kdo umožnil Šloufův vliv na věci veřejné. Za druhé se doufejme začne znovu diskutovat o tom, jaký je vliv Miroslava Šloufa dnes, tentokrát na ODS. Ministr dopravy Aleš Řebíček se netají tím, že se se Šloufem přátelí, a o kontaktech Šloufa s Markem Dalíkem si povídají i vrabci na střeše. Paroubkovi se nelze divit, že žádá Šloufovo vyloučení ze strany. Divné by bylo, kdyby to okamžitě nežádal.

A co si počít neustálými úniky? Pozornost se obrací opět k plukovníku Kubicemu, který se - je to spekulace, ale plyne z logiky věci - zřejmě rozhodl před odchodem z policie čistit šuplíky. Pár dní před loňskými volbami přesvědčoval poslance, že organizovaný zločin začíná přerůstat do státní správy. Pokud ale jeho útvarech už v letech 1998 - 99 věděl, že mafiáni jsou s premiérovým poradcem jedna ruka, proč nešel do parlamentu hned tehdy?

V normálních zemích materiály z trestních spisů a odposlechy policii neunikají - a kdyby se to stalo, trest je přísný. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká prohlašuje, že úniky musejí přestat. Ať tedy nechá vypátrat, jak unikl ten Šloufův, a postará se, aby byl i poslední.

jan.machacek@economia.cz