Najít lékaře, kterému věřím

Zdravotnický systém není podle ministra Davida Ratha tak špatný, aby se musel demontovat a stavět znovu. "Musíme popsat slabé stránky a rychle a permanentně je vylepšovat," tvrdí Rath.


HN: Pacienti často bloudí po systému, když hledají správného lékaře. Jak se lépe orientovat?
Už jsme v tom nějaké kroky udělali. Začínáme od nejdůležitějšího: zveřejnění informace o kvalitě nemocnic. Test začal ve všech přímo řízených nemocnicích a výsledkem by měla být zjednodušená informace, jak jsou pacienti spokojeni. Zčásti je to i pokus o objektivní hodnocení nemocnice. Občan se to bude moci dozvědět na stránkách nemocnice a na ministerstvu. Hodnocení praktických lékařů a ambulantních specialistů je složitější. Těžko se dostávají objektivní data. Nejlepší je stará rada, vybrat si lékaře, kterému skutečně věřím, ať je to praktik, psychiatr nebo internista. Toho konzultovat, i když jde o věci, které se jeho oboru netýkají.


HN: Zabrání se tím, aby se zbytečně čerpala zdravotní péče?
To asi těžko. Systém úhrad byl nastaven tak, aby se lékařům vyplácelo pacienty vidět co možná nejvíc. Snažíme se, aby to pro ně nebylo tolik atraktivní. Druhá příčina je v nás. Žili jsme a žijeme v systému, kdy jít za lékařem s úplnou maličkostí se bere za něco úplně samozřejmého. Nemáme zažitý systém samoléčení, kdy zůstanu dva tři dny doma, něco si koupím v lékárně nebo uvařím horký čaj a jdu se vyležet. To se bude obracet velmi dlouho.


HN: Dnes platí za léky spíše ti, kteří jsou více nemocní. Nemohl by být systém spravedlivější?
Rádi bychom vydali pro laickou veřejnost seznam plně hrazených léků. Těch má Česká republika okolo dvou tisíc, v tom je snad nejsociálnější zemí na světě. Problém je v tom, že tyto léky nejsou svými výrobci často podporovány - většinou patří mezi ty levnější. U lékařů je vidět, že nemají chuť hledat plně hrazený lék, protože je snazší napsat, co vám poradil dealer farmaceutické firmy. Můžu doporučit lidem, že když nejsou spokojeni s doplatkem, ať se nebojí a lékaře požádají o lék bez doplatku.


HN: Je možné zkrátit a sjednotit čekací lhůty na operace v jednotlivých nemocnicích?
Nesouhlasím úplně s tím, že čekací doby jsou dlouhé. Například na plánovanou endoprotézu se u nás čeká mezi třemi a devíti měsíci, v Anglii až čtyři roky. Jsou možnosti, jak lhůty zkrátit. Třeba přidat peníze, anebo zavést dobrovolné připojištění, které umožní zaplatit kratší čekací dobu.


HN: Jde rozšířit nabídku ambulancí a domácí péče na úkor nemocnic?
Jsem pro rozšiřování ambulantní péče, jednodenní chirurgie. Zatím to naráželo na pojišťovny, které neumějí přesouvat kapacity. Sice roste objem domácí péče, ale vůbec neklesá lůžkový fond.