Milan Malý: Manažerské vzdělávání není vždy na úrovni

HN: Proč a kdo by měl usilovat o titul MBA?
Zatímco například atestace lékařů je o specializaci, studium MBA vede k ucelenému pohledu na problémy spojené s pozicí manažera. Je určeno vedoucím pracovníkům, kteří se chtějí dál vzdělávat a získat manažerské dovednosti, jež jim usnadní postup v kariéře. Vedle lidí s ekonomickým vzděláním může jít také o doktora v čele nemocnice, právníka jako šéfa poradenské společnosti, herce na pozici ředitele divadla. Je pochopitelné, že zvláště poslední tři jmenovaní během praxe zjistí, že nerozumí strategii, marketingu, logistice. Nedokáží odhadnout důsledky řady souvisejících jevů a rozhodnutí. To vše se mohou naučit během studia MBA na praktických příkladech.

HN: Nedávno zveřejněná studie Brunel americké Univerzity Business School ukázala, že se výuka manažerských dovedností věnuje spíše rozvíjení takzvaných tvrdých dovedností řízení podniku. Tedy právě těch, které jste vyjmenoval. A co výuka "měkkých" dovedností - vedení lidí, týmová spolupráce, řešení konfliktů? Není opomíjená?
Do určité míry ano. Umění jednat s lidmi, schopnost empatie jsou dovednosti, které se učí dost těžko. Ale dělá se to tak, že studenti pracují v týmu, v němž může každý přijít s vlastními návrhy a musí také reagovat na připomínky druhých. Snaha učit týmovou spolupráci roste, protože vést firmu vyžaduje komunikaci s vedoucím týmem, s představenstvem, dozorčí radou. I v provozech často převažuje spolupráce ve skupině.

HN: Může do MBA školy chodit každý?
Ne. Je tu několik podmínek - studenti musí mít za sebou nejméně tříletou praxi na manažerském postu a ukončené vysokoškolské vzdělání nebo aspoň jeho bakalářský stupeň. Jejich úroveň je přitom ještě ověřována vstupními testy a přijímacími pohovory. MBA je postgraduální studium, považuje se za část celoživotního profesionálního vzdělávání.

HN: Titul MBA ani DBA, jeho vyšší doktorandskou úroveň, však zákon neuznává jako vysokoškolské tituly. Jakou váhu tedy mají?
Záleží na osvícenosti zaměstnavatele, zda je schopen určit, v jaké škole manažer titul MBA získal a jakým dovednostem se na ní mohl přiučit.

HN: Může se zaměstnavatel orientovat podle nějakého žebříčku kvality českých škol?
Zatím ne, takové žebříčky existují jen v zahraničí. Podle mého názoru je určitou zárukou kvality školy členství v CAMBAS. Akreditační kritéria asociace jsou zaměřena na úroveň výukových programů, učitelů a přijímacích zkoušek, stejně jako na vybavení učeben, poskytování studijních materiálů a jiných učebních pomůcek. Vycházejí přitom z metod a pokynů EFMD (European Foundation for Management Studies se sídlem v Bruselu, pozn. red.), která je považována za prestižní instituci Evropské unie a udílí mezinárodní akreditaci zvanou EQUIS. První stupeň této akreditace má v Česku jen Vysoká škola ekonomická v Praze.

HN: Co se stane, když má manažer titul z neakreditované MBA školy? Není uznávaný?
No, v podstatě se nestane nic. Získat titul MBA na prověřené škole je prestižní záležitost. Nejde říct, že v zahraničí bude či nebude uznán titul MBA z jedné školy a z druhé ne. I když mnohé školy tvrdí, že nabízejí například titul uznávaný v Americe a podobně - jde pouze o marketingový tah. Neexistuje jediná zahraniční instituce, která oficiálně uznává či neuznává toto vzdělání.

HN: Jsou kolem MBA titulů nějaké podvody?
Jsou. Některé inzeráty, které chodí manažerům do e-mailové pošty, slibují získání titulu třeba za čtrnáct dní. Pokud zaplatí pět tisíc dolarů, zhruba 130 tisíc korun, dostane otázky, vyplní test a do čtrnácti dnů titul. U nás se bohužel v řadě případů nezkoumá prestiž či solidnost školy udílející titul, což vede k jeho devalvaci.

HN: Nestačí místo MBA vysoká škola?
Ne. My jsme u nás na Vysoké škole ekonomické zkoušeli výuku MBA s jednou skupinou studentů, ale ta jejich navrhovaná řešení příkladových situací byla hodně odtržená od reality. Studenti mají jen teoretický základ, takže se brzy ocitnou ve slepé uličce, nedokáží dojít k použitelnému výsledku.

HN: V osmdesátých letech minulého století zájem o MBA v Americe poklesl. Nyní prý ale zase roste. Není to dáno expanzí amerických MBA škol do Asie a Evropy?
Částečně ano. V USA poklesl zájem, protože významné firmy tvrdě kritizovaly příliš teoretickou náplň výuky. Harvardova univerzita na to zareagovala změnou osnov studia a většina škol ji následovala. Pak na to má vliv samozřejmě expanze do Asie a Evropy, kde řada amerických, anglických a dalších škol zakládá pobočky. Dále je třeba vzít v úvahu, že ekonomická situace se v Americe zlepšila, takže firmy neváhají věnovat více prostředků na vzdělávání svých lidí.