Důvod pro školné
Lidé s vysokoškolským diplomem si v Česku vydělají v průměru skoro dvakrát tolik než ti z nás, co dosáhli pouze maturity. Tato propast je druhá nejhlubší na světě, hned po Maďarsku, leckde jinde v Evropě jsou tyto rozdíly až o polovinu nižší. Vysvětlení je banální. Vysokoškoláků je u nás málo. A když je něčeho málo, tak je to logicky také vzácné a drahé. Takové jsou přece zákony nabídky a poptávky.
Proč je u nás vysokoškoláků málo? Odpověď je zase průhledná. Jedním z neúspěchů polistopadové transformace je to, že počet vysokoškoláků se daří zvyšovat jen velmi zvolna.
Celý sektor vysokého školství je u nás uzavřený světu i konkurenci, vzdělání je bohužel považováno za cosi exkluzívního, náležícího jen elitě. Desetitisíce lidí nemají šanci vystudovat to, co by si přály.
Do vzdělání málo investujeme. To platí jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Stát vyhazuje miliardy za nesmysly typu "pastelkovného", zbývá tedy méně peněz na vysoké školství. Do vzdělání u nás nesmějí investovat ani jednotlivci. Stát odmítá umožnit školné a podporovat (a garantovat) půjčky na vzdělání, které by univerzitám přinesly dodatečné zdroje. Zjištění OECD jsou dalším důvodem, proč takové školné zavést.
Proč by dobře placené elitě měli její vzdělání platit ze svých daní dělníci a lidé se střední školou, kteří na jejich plat sami nikdy ani vzdáleně nedosáhnou? Bohužel stále se u nás šíří bludy o tom, že potřebujeme hlavně strojníky, techniky a mladé učně, protože jich je málo. Prezident republiky si nedávno posteskl, že nových vysokých škol u nás vzniká příliš. Opak je pravdou. Vysokých škol je třeba co nejvíc; byť některé budou méně kvalitní a jen některé špičkové.
jan.machacek@economia.cz
