Hájil práva Romů, nyní velí státní informatice
Praha, 29. 7. 2002
V šestatřiceti letech Vladimír Mlynář již podruhé zasedl do ministerského křesla. Před čtyřmi lety ve vládě Josefa Tošovského hájil především zájmy Romů, v novém kabinetu Vladimíra Špidly bude mít na starosti informační technologie.
V letošních parlamentních volbách jako jeden z mála unionistů jasně obhájil poslanecký mandát. Na koaliční kandidátce skončil druhý za lidovcem Miloslavem Výborným, porazil však známého bojovníka proti drogám Pavla Severu. Volební výsledek své strany ale označil za debakl. "Unie svobody teď potřebuje především pokoru před budoucností, ne sebevědomé bušení v prsa," poznamenal.
Po odstoupení Hany Marvanové z čela strany na začátku července má Mlynář opět šanci stát se jejím předsedou. Souboj o pozici lídra unie přitom už dvakrát prohrál. V roce 2002 dali delegáti republikového shromáždění přednost Karlu Kühnlovi, Mlynář byl zvolen prvním místopředsedou. V červnu 2001 se znovu pustil do souboje o předsednické křeslo, opět však neuspěl a těsně prohrál s Hanou Marvanovou. Po volbě pak oznámil, že nebude usilovat o žádnou funkci ve vedení strany a zůstane řadovým členem unie.
Mlynářův nástup do politiky byl raketový. V listopadu 1997 byl ještě šéfredaktorem týdeníku Respekt. Již v prosinci se po pádu Klausovy vlády stal členem týmu poradců nastupujícího premiéra Tošovského. Den před Silvestrem byl jmenován ministrem - mluvčím vlády.
Vladimír Mlynář je synem jednoho z protagonistů Pražského jara 1968 Zdeňka Mlynáře. Jeho matka Rita Klímová byla první polistopadovou velvyslankyní v USA.
Po maturitě pracoval Mlynář jako sanitář, posléze v kotelně motolské nemocnice, která byla i provizorní redakcí samizdatových Lidových novin. Loni v říjnu složil přijímací zkoušky na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde studuje dálkově veřejnou správu. Je ženatý a má dva syny. (alx)
