Vědci učinili objev v říši planetek
Za drahou planety Pluto skutečně obíhá další těleso. Překvapivá pozorování amerických astronomů z Kalifornského technologického institutu ze 4. června potvrdily nyní i pozdější snímky Hubbleova teleskopu. Archivní výzkum dokonce ukázal, že bylo těleso zachyceno na snímcích už v roce 1982, ovšem nevzbudilo tehdy pozornost. Po 72 letech, jež uplynuly od objevení poslední planety naší sluneční soustavy, je to největší zjištěný objekt obíhající kolem Slunce.
Těleso, které dostalo název Quaoar, však není žádným obrem. Jeho průměr je ve srovnání se Zemí jen desetinový a asi poloviční v porovnání s Plutem. Je ale zřejmě větší, než jeho měsíc Chárón.
Astronomové stále touží po dalších, dosud neznámých oběžnicích, neboť jim umožňující získat nové poznatky o vzniku sluneční soustavy a jejím dalším vývoji. Nedávno uplynulo deset let od chvíle, kdy se s výjimkou Pluta podařilo objevit první těleso za drahou osmé planety - Neptunu. I když se o nich začalo uvažovat už ve třicátých letech minulého století.
Celkový počet těles obíhajících za drahou obří planety Neptun se odhaduje na nejméně sedmdesát tisíc. Mají průměr nad sto kilometrů v oblasti zhruba do padesáti astronomických jednotek, to znamená padesátkrát vzdálenějších od Slunce, než je Země.
"Už objev prvního transneptunického tělesa poskytl nové souvislosti pro pochopení podivností Pluta, objeveného v roce 1930 a tehdy označeného za devátou planetu sluneční soustavy. Parametry dráhy, hlavně výrazně větší sklon k rovině ekliptiky, rezonance s Neptunem, i fyzikální vlastnosti, odlišují Pluto od planet terrestrických i obřích," řekl Hospodářským novinám ředitel Hvězdárny a Planetária Praha Marcel Grün.
Zdůraznil, že Pluto má mnohem více společného s tělesy za Neptunem, než s planetami podobnými Zemi, nebo naopak obřími. V porovnáni s velkými planetkami o průměru kolem tisíce kilometrů je zřejmé, že Pluto má sourozence nejen velmi podobné co do fyzikálních charakteristik, ale i řádově stejně velké.
Před několika lety se část astronomické veřejnosti zabývala debatou, zda má být Pluto nadále považováno za planetu, či dostat zároveň pořadové číslo jako planetka 10000.
Z procedurálních důvodů to vedení Mezinárodní astronomické unie tehdy zamítlo. Nic to však nezměnilo na podivnosti Pluta.
"Profesionálním astronomům je nynější kontroverzní postavení Pluta zřejmé. Je však otázkou, jak jej prezentovat široké veřejnosti a ve školní výuce. Svědčí to ostatně o nynějším stavu poznání sluneční soustavy," prohlásil Grün.
Společně s dalšími vědci předpokládá, že obdobné objevy, jako je nynější Quaoar, budou brzy následovat. (bo)
