Unie nabídla vyšší kvóty, ale čeští rolníci stále spokojeni nejsou
Jen kosmetickou úpravou je podle zástupců českých rolníků poslední návrh Evropské unie, která včera zvýšila takzvané produkční kvóty pro agrární dotace, nabízené Česku.
"Nepovažujeme tento návrh za konečný, nemůžeme s ním souhlasit," prohlásil předseda zemědělského svazu Miroslav Jirovský v reakci na novou nabídku, kterou Evropská komise v Bruselu českým vyjednávačům dala.
"Ani my tento výsledek diskusí za konečný nepokládáme. Do závěrečného summitu v Kodani se pokusíme naši pozici dále zlepšit, i když zázraky se nedějí," konstatoval včera hlavní agrární vyjednávač, náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman.
EU potvrdila své dosavadní stanovisko, podle něhož farmáři nových členských zemí dostanou v roce vstupu jen čtvrtinu takzvaných přímých plateb, jež obdrží farmáři patnáctky. Nehodlá ani zkrátit desetileté období, během něhož se tyto přímé platby mají v rozšířené unii vyrovnat.
Brusel však na nátlak kandidátských zemí připustil, že noví členové unie budou moci svým rolníkům přidávat část dotací z vlastních národních rozpočtů. Celkově však tyto podpory nesmějí v letech 2004 až 2006 překročit 40 procent úrovně přímých plateb v unii.
Od roku 2007 pak státní rozpočty nových členských zemí budou moci svým zemědělcům ročně přidávat po deseti procentech k přímým platbám, jež bude poskytovat společná pokladna v Bruselu.
Výše produkčních dotací v unii ovšem závisí jak na výši přímé platby, tak na takzvané národní kvótě, kterou konkrétní země dostane pro určitý druh výrobků. "Právě tyto kvóty jsou nyní předmětem intenzívního vyjednávání, každý litr mléka nebo tuna cukru navíc znamená peníze," vysvětluje Toman. Považuje proto za úspěch, že se kvóty ČR podařilo přece jen navýšit.
Oproti předchozímu návrhu tak nyní Evropská komise nabízí Česku vyšší kvótu na mléko. Návrh teď činí 2,68 miliónu tun s možností navýšení o dalších 56 tisíc tun v roce 2006. Česko ovšem chce 3,1 miliónu tun mléka.
Kvóta na cukr se zvedla na 460 tisíc tun, Praha usiluje o 505 tisíc. Za českými požadavky zaostává také nabídka na objem výroby bramborového škrobu. "Z původního návrhu unie osmnácti tisíc tun jsme se dostali sice už na téměř 26 tisíc, ale je to ještě dost daleko od námi požadovaných 51 tisíc tun," říká ministr zemědělství Jaroslav Palas.
Právě škrob a snaha zvýšit kvótu pro krávy, chované na pastvě na maso, jsou podle českých vyjednávačů nyní prioritami.
"Pastevní chov krav totiž odpovídá přírodním podmínkám České republiky, ale rozdíl mezi představami Prahy a Bruselu je stále propastný," připomíná předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. Česko požaduje přímé platby na 230 tisíc zvířat, ačkoliv však nyní unie svoji předcházející nabídku zvedla o třetinu, zastavila se jen na úrovni devadesáti tisíc zvířat.
"Kvóty na pastevní chov skotu ovšem v tomto případě podnikatele nemusí omezovat. Pokud by se do kvóty nevešli, mohou získávat i jiné typy dotací než přímé platby," vysvětluje Toman.
Jen mírný prostor se otevřel domácím vinařům. Ti by zřejmě mohli i po stupu do unie obnovit určité procento dříve zrušených vinic, což jinak pravidla společenství zapovídají. Unie však stále řadí Moravu do vinařské zóny B, což tamním podnikatelům vadí.
