Rozšíření unie za 25 eur ročně
Rozšíření Evropské unie na východ, které mají ve čtvrtek a v pátek v Kodani definitivně stvrdit šéfové států a vlád patnácti zemí EU, přijde každého z 380 miliónů obyvatel unie na dvacet pět eur ročně. Včera to uvedla agentura AFP.
Na říjnovém summitu v Bruselu se čelní představitelé evropské patnáctky dohodli, že na rozšíření unie na východ o země ze střední a východní Evropy v letech 2004 až 2006 vynaloží necelých čtyřicet miliard eur.
Dánsko, které ve druhém pololetí letošního roku unii předsedá, se posléze rozhodlo vyhovět kandidátským zemím a ke smluvené částce přidat dalších 1,6 miliardy eur.
Celkové náklady takzvaného východního rozšíření však zůstanou o něco nižší, připomíná AFP. Noví členové totiž budou do společného rozpočtu unie přispívat, a to ode dne, kdy do EU vstoupí. Tedy zřejmě už od 1. května 2004.
První rok zaplatí desítka nových členských zemí 3,3 miliardy, v letech následujících pak pokaždé něco málo přes pět miliard eur.
"Náklady na rozšíření unie na východ se tak sníží asi na 28 miliard eur," uvádí AFP. "V přepočtu na jednoho obyvatele stávajících členských států Evropské unie to znamená asi 24,6 eura za rok (v letech 2004 až 2006)."
Pouhé dva dny před zahájením kodaňského summitu považují někteří členové EU tuto částku za přehnaně vysokou. A to přesto, že evropská patnáctka byla ještě v roce 1999 za rozšíření o pouhých šest států ochotna zaplatit o dvě miliardy více. Na summitu v Berlíně tehdy schválila návrh, který počítal s náklady 42,5 miliardy eur.
Kandidátské země požadují, aby jim unie do roku 2006 vyplatila minimálně takovou sumu, jakou budoucím členům přislíbila před třemi lety. Více peněz, než s kolika počítá říjnová dohoda EU z Bruselu, chtějí hlavně pro své zemědělce.
Argument, že zemědělci ze střední a východní Evropy neobstojí na společném trhu EU, odmítá například Německo.
Tvrdí, že v době, kdy se unie snaží reformovat příliš nákladnou společnou zemědělskou politiku, nemá smysl, aby zemědělci z kandidátských zemí žádali přehnaně vysoké dotace, které unie vyplácí jejich západoevropským kolegům.
Stejně jako ostatní hlavní přispěvatelé do rozpočtu EU, mezi něž patří i Nizozemsko, Velká Británie nebo Švédsko, se Berlín obává, že bude do společné evropské pokladny po rozšíření platit ještě více než dosud.
Uznávaný Německý ústav pro ekonomický výzkum (DIW) ale nedávno upozornil, že se nákladnost plánovaného rozšíření unie na východ přeceňuje.
Ve své nejnovější zprávě připomněl, že jen do zemědělství stávajících členských zemí unie poteče v roce 2006 šedesát miliard eur. "Pokud se EU rozšíří o deset nových států, zvýší se tato částka jen nepatrně, a to na 77 miliard eur," dodává.
