Význam jaderné energetiky má podle představ ministerstva průmyslu narůstat: V roce 2030 by se měla stát klíčovým zdrojem výroby elektřiny.
Ministerstvo chce, aby se prodloužil provoz jaderné Elektrárny Dukovany a navíc byly postaveny další tři jaderné bloky.
"V roce 2020 začne výroba v prvním novém jaderném bloku o výkonu 600 megawatt, v roce 2025 v dalších dvou nových blocích," píše se v takzvaném "zeleném scénáři" nové energetické strategie.
"Jaderná energie se ke konci období stane nejvýraznější technologií výroby elektřiny," tvrdí studie. Jádro by se podle ministerských představ mělo v roce 2030 podílet na výrobě elektřiny až ze čtyřiceti tří procent. Na druhém místě by se zhruba čtyřiceti procenty měla být výroba elektřiny z uhlí, která dnes dominuje.
Současný ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) tak pokračuje v cestě, kterou navrhli už jeho předchůdci. Jak Miroslav Grégr, tak Jiří Rusnok s dalším rozvojem jaderné energetiky počítali.
Pokud by se nové jaderné bloky skutečně začaly stavět, mohly by vzniknout například v areálu Jaderné elektrárny Temelín, která měla mít původně čtyři bloky, ale ČEZ nakonec dokončil jen dva.
Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina odhaduje, že by se další bloky nezačaly stavět dříve, než bude v zahraničí dokončen vývoj nového typu reaktoru.
"Je to otázka možná pěti až šesti let, až budou vyvinuty technologie menších pružných reaktorů, případně rychlých reaktorů, kde je palivo využíváno s naprosto jinou účinností než v dnešních typech," řekl Pecina, podle něhož země minimálně do roku 2015 nebude mít o elektřinu nouzi.
Pecina: Stavět může i stát
Společnost ČEZ zatím se stavbou dalších jaderných bloků v Temelíně nepočítá.
"Z pragmatických důvodů se jich však nezříkáme," dodal mluvčí Ladislav Kříž, podle něhož ČEZ zatím myslí spíš na obnovu dosluhujících hnědouhelných elektráren v severozápadních Čechách.
"Předpokládáme, že i kolem úvah, zda prodloužit životnost Dukovan, se rozpoutá celospolečenská diskuse. O případném prodloužení životnosti elektrárny nebude určitě rozhodovat jen vedení ČEZ," soudí Kříž.
Náměstek Pecina přitom tvrdí, že v nejhorším případě, pokud by se neobjevil žádný soukromý investor, by novou elektrárnu mohl postavit i stát.
"Kdybychom se dostali do energetické nouze, je krajní možností, že zdroj elektrické energie postaví stát ve své režii a potom ho třeba zkusí zprivatizovat. Nebo si ho ponechá," řekl Pecina.
Proti stavbě dalších jaderných bloků je ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který se loni v létě marně snažil do programového prohlášení vlády prosadit formulaci, že kabinet "považuje dva bloky Temelína za uzavření kapitoly rozvoje jaderné energetiky v naší zemi".
"S výstavbou nových jaderných bloků nebudeme souhlasit," potvrdil včera Ambrozek. Podle něj by měla státní strategie směřovat hlavně k podpoře úspor a obnovitelných zdrojů energie: například spalování biomasy či výrobě energie z větru.
Ambrozek připouští, že i s těmito trendy koncepce počítá. Například podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů by podle dokumentu měl v roce 2030 dosáhnout deseti až jedenácti procent.
"V návrhu jsou prvky, které jsou blízké tomu, co podporujeme. O celé koncepci se ale ještě bude velmi podrobně diskutovat," míní ministr.
Duha: Je to návrat zpět
Ochránci přírody z vlivného Hnutí Duha si každopádně myslí, že navržené směřování k ekologickým zdrojům elektřiny je málo radikální. A plán výstavby nových jaderných bloků i záměr prolomit těžební limity v severozápadních Čechách pak rezolutně odmítají.
"Koncepce nabízí výběr mezi uhlím s uranem, uranem s uhlím a dvojitou porcí uhlí i uranu," tvrdí Petr Holub z Hnutí Duha, podle něhož plán málo myslí na snižování energetické náročnosti a rozvoj čistých zdrojů energie.
Hnutí upozorňuje, že česká ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,7násobně více energie než země Evropské unie.
Republika v přepočtu na jednoho obyvatele vypustí do vzduchu více emisí oxidu uhličitého (podílí se na klimatických změnách), než je unijní průměr.
Jak stát podpoří alternativní energii, str. 18