Vlivy lidské činnosti přesahují možnosti planety zřejmě už od počátku 80. let



Bořek Otava
www.ihned.cz/otava

Neblahé ekologické dopady hospodaření člověka na přírodní zdroje plynou především z potřeby produkovat potraviny a další prostředky nezbytné k obživě a také z nutnosti zbavovat se odpadů. S varujícím závěrem, že lidstvo devastuje planetární zdroje, přišel mezinárodní tým autorů ve studii Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS - www.pnas.org) zveřejněné ve Spojených státech.
Lidstvo v roce 1961 podle "předběžného badatelského vyhodnocení" autorů využívalo 70 procent kapacity globální biosféry. Kolem roku 1990 však tento poměr vzrostl už na 120 procent. Závěry vědeckého týmu se opírají o několik zásadních předpokladů:
lze vysledovat většinu zdrojů, které lidstvo spotřebovává, a také zjistit vznikající odpady,
většinu těchto toků lze posuzovat ve vazbě na biologicky produktivní oblasti potřebné k jejich zvládnutí,
Zemi lze pojímat v pojmu "globálních hektarů", což odpovídá průměrné produkci z hektaru v příslušném roce,
obdobně lze nahlížet na přirozenou dodávku ekologických služeb.

Kapitál daný od přírody

Sama příroda se plynule přizpůsobuje potřebám člověka. To, co lze považovat za ekologické přetížení, je možné tlumit prostřednictvím technologie a dokonce je tak zcela vyrovnat.
Autoři studie zvažovali požadavky lidstva na "přírodní kapitál" po každý rok počínaje rokem 1961. Z jejich výpočtů vychází, že činnost člověka začala přesahovat možnosti planety někdy počátkem 80. let. Z přetažení globálních možností o pětinu vzhledem k roku 1999 plyne, že lidstvo potřebuje na uspokojení své spotřeby 1,2 planety.
Na uspokojení potřeb lidstva by v té době bylo třeba přidat průměrně 2,3 hektaru na hlavu. Je to stále citelně méně, než je potřeba plochy v průmyslově vyspělých zemích, jako jsou Spojené státy (tam činí 9,7 hektaru), Velká Británie (5,4 ha) nebo Německo (4,7 ha).

Udržitelná spotřeba

Studie ukazuje, že Země se pojišťuje, aby vyrovnávala prostor nezbytný pro život dalších živočišných druhů a jejich potřeb. Pokud by se 12 procent takzvané bioproduktivní plochy Země vyhradilo tomu, aby se uchránila pestrost druhů, lidstvo by přesáhlo možnosti planety daleko dříve, snad už počátkem 70. let minulého století.
Vědci nicméně zdůrazňují, že spotřebu lidstva lze přizpůsobit schopnosti planety regenerovat se z vlastních zdrojů. Jednou z možných cest je snížení nároků na dopravu a bydlení.
"Přečerpávání zdrojů bude pokračovat, pokud s ohledem na stále se zvyšující počet obyvatel a v zájmu udržení životní úrovně něco rychlého neučiníme," prohlásil jeden z autorů studie Norman Myers z oxfordské Green College. Je to však podle něho dobře řešitelné, pakliže lidstvo bude rozumným způsobem zacházet s už vyvinutými technologiemi, novými informacemi a nebude dál produkovat neúnosné množství odpadů.
Další odborníci podle BBC nesouhlasí: Jullian Morris z britského Institute of Economic Affairs se domnívá, že autoři docházejí k příliš významným závěrům ve velmi ohraničeném prostoru na základě množství předpokladů, ale bez dostatečného množství výchozích dat. "Obava, že jsme podhodnotili regenerační schopnosti planety, zůstává pouhou fikcí založenou na nevhodných východiscích a špatných údajích." Studie podle Morrise nemá valnou hodnotu z hlediska skutečného dopadu činnosti člověka na životní prostředí a není dokonce rozumným přístupem k tomu, aby se činily nějaké kroky.

Hlavní problém: odpady

Možné cesty umožňuje odborníkům hledat nový výjimečný atlas, který podrobně zachycuje důsledky činnosti člověka na ekosystémy planety a hlavně vyčerpávání jejích možností. Publikace dopodrobna zachycuje dosud nepříliš známou skutečnost, že se lidstvo soustřeďuje jen na ploše zhruba odpovídající čtvrtině rozlohy planety.
Autoři zdůrazňují, že lidé nedokážou čelit přírodním živlům, jako jsou zemětřesení, sopečná činnost či záplavy - což jsou ovšem jevy, které vedou mnohé živočišné druhy k tomu, aby se přizpůsobily. "Lidstvo přesáhlo samo sebe, čímž ohrozilo hlavní zdroje, na nichž je závislé," prohlásil na sanfranciském zasedání sdružení pro pokrok vědy American Association of Advancement of Science (AAAS - www.aaas.org) jeden z autorů studie Paul Harrison. Neblahé důsledky činnosti člověka na ekosystémy a druhovou rozmanitost lze v atlase dobře vysledovat z map a kreseb.
Možné řešení přitom vypadá zdánlivě jednoduše: Lidstvo se musí snažit změnit kvalitu ovzduší a nalézt technologie, které by je zbavily produkovaných odpadů, mimo jiné i chemických a jaderných.
Grafika z atlasu AAAS například názorně zachycuje, jak lidstvo nakládá se zdroji pitné vody, stejně jako její průměrnou spotřebu připadající na jednoho obyvatele a také to, jak je spotřeba vody v jednotlivých státech rozložena. Jednotlivé mapy jsou dílem letitého shromažďování dat ze zdrojů amerických, evropských a dalších družic.
Výzkumníci se pokoušeli hlavně stanovit dopad činnosti člověka na životní prostředí především prostřednictvím tří faktorů: počtu obyvatel, spotřeby a technologií. Všechny tyto tři faktory totiž současně zatěžují zdroje planety a vedou ke stále vyššímu znečištění životního prostředí a tvorbě dalších odpadů.
Překvapivé a varující shrnutí dosavadních vědeckých poznatků se jeví takto: Lidstvo se stává významnou přírodní silou srovnatelnou například se zemětřeseními nebo pravidelnými změnami oběžné dráhy Země.


Celková potřeba využitelných ploch
Výraz globální hektar představuje průměrný hektar využitelné plochy příslušející k určitému roku. Díky novým technologiím využitelnost jednotky plochy stále stoupá. Z grafu v šesti na sobě vrstvených oblastech plyne, že celková potřeba v roce 1999 činila zhruba 13 miliard globálních hektarů.


Stupnice, podle níž lze na mapě zalidnění (vpravo) rozpoznat, do kterých částí světa se soustřeďují obyvatelé. Nejvýrazněji z ní podle očekávání vycházejí oblasti městských aglomerací v Asii.


Otisky, jež zanechává činnost člověka
Lidstvo přečerpává možnosti všeho, co mu Země nabízí. Činí tak zřejmě od 80. let minulého století. Paradoxně se tím připravuje o zdroje naprosto nezbytné k jeho vlastní existenci. Názorně to ukazuje nový atlas, který na základě obrovského množství nejnovějších převážně družicových dat sestavila American Association for the Advancement of Science (AAAS). Ukazuje se například, že odborníci napočítali 484 zvířecích a 654 rostlinných druhů, které prokazatelně vymřely od počátku 17. století.