Starý summit, nová budoucnost?

Teď jde jen o to, co vlastně dohoda znamená. Guvernér ECB Draghi označil smlouvu za první krok směrem k fiskální unii. Což je ovšem věc, které se smlouva velmi úzkostlivě vyhýbá s ohledem na protesty mnoha zúčastněných. I proto nejde o evropskou smlouvu, ale „jen“ o mezivládní dohodu zúčastněných zemí. I proto se její text mnohokrát měnil do podoby, která v zásadě neuráží (vynechme obskurní postoj Česka).

Otázkou je, co vše se od toho dá očekávat a nakolik bude dluhová brzda skutečně v praxi vymahatelná opravdu všemi, kdož pod ní připojili svůj podpis, tedy například Řeckem, Portugalskem, či Španělskem.

Pak je tady avizovaný předčasný nástup eurovalu ESM, který má nahradit dočasný euroval EFSF, což je prezentováno jako úspěch. Dohoda úspěchem bezpochyby je přesvědčit o tom trhy, ale bude podstatně obtížnější: obchodníky sledovaný server zerohedge.com k dohodě o ESM poznamenal, že je to stejné, jako kdyby pravomoci eurovalu přešly na velikonočního zajíce. „ESM má stejné pravomoce jako EFSF, nemá reálný kapitál – jde jen o záruky a podporu členů při emisi dluhopisů. Zásadní otázkou je, jak moc se bude Evropská centrální banka angažovat v nákupech dluhopisů tohoto eurovalu a nebudou její případné odkupy cenných papírů ESM příslovečnou poslední kapkou dluhové krize?“ ptá se server.

Summit opravdu přinesl více i méně, než se čekalo. Nesouhlas Británie a České republiky se smlouvou o rozpočtové kázni viditelně rozdělil Evropu na "my a oni". Dohoda o předčasném spuštění eurovalu ESM znamená, že přes všechny problémy tady je pořád snaha o záchranu eura a eurozóny. Jen to Řecko se stále nedaří vyřešit, ale koneckonců od toho je tady další summit...