Změny ve vládě jsou blíže než její pád

Ve hře tak udržují hned několik možností, jak může koaliční krize pokračovat.
Vláda může dál pracovat ve stejném složení jako dosud, v prvním případě se stejným, ve druhém případě s jiným premiérem. Stanislav Gross také může řídit menšinový kabinet bez lidovců. Čtvrtou variantou jsou předčasné volby, které by se mohly konat nejdříve na podzim.

Stejná vláda bez Grosse

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyzval premiéra Grosse, aby odstoupil, protože nejde vyloučit, že se k premiérovu jménu objeví další skandály. Předseda lidovců však podezření neupřesnil a sociální demokraté jeho nabídku odmítli. Kalouskovi předložili protinávrh, že Gross může rezignovat, pouze kdyby k nějakému dalšímu skandálu skutečně došlo. Takový slib Kalouskovi nestačil. Tím daná fakta končí.
Pokud by Gross změnil názor, bylo by možné s prezidentem domluvit, aby novým vládnutím pověřil znovu koalici ve stávajícím složení. Je však téměř nepravděpodobné, že by politici takový scénář, už jednou odmítnutý, přijali.

Stejná vláda s Grossem

Již známý průběh krize doplňuje další vývoj takto: Na Kalouskovu výzvu k demisi premiéra reagovala ČSSD tím, že šéf lidovců porušuje koaliční dohodu. Kalousek ale zároveň prohlásil, že sociální demokraty k ničemu nenutí.
Teoreticky může spor skončit tím, že Gross zůstane premiérem a lidovci z vlády neodejdou, protože nechtějí otevřít dveře spolupráci menšinové vlády ČSSD s komunisty. "Úvaha, že pokud Gross výzvu k odstoupení neposlechne, tak i přesto zůstanou naši ministři ve vládě, je zatím správné pochopení našich prohlášení," potvrdil místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal.
Jeho kolega Cyril Svoboda se zároveň snaží svolat celostátní lidoveckou konferenci. Ta by měla další postup vůči koaličním partnerům projednat a případně Kalouskovu kritiku Grosse zmírnit. Kasal i Kalousek širší poradu stovky lidovců odmítají.
Postup lidovců se tím výrazně liší od koaliční krize, která v roce 1997 vedla k pádu vlády v čele s ODS. Tehdy lidovci rovněž zpochybnili důvěryhodnost premiéra Klause. Na rozdíl od nyní pevně semknuté ČSSD ale odmítala Klause i část ODS. Tehdejší předseda lidovců Josef Lux prosadil odchod z koalice a na rozdíl od něho se takové výzvě Kalousek brání.
Rozdílná je i role prezidenta. Havel vyzval den po odchodu lidovců vládu k demisi, Klaus varuje před tím, že teď by lidovecký odchod posílil moc komunistů. Obava účastníků před nevratnými kroky je hlavním argumentem, proč pokračování současné koalice je nejvíc pravděpodobnou verzí.
O další spolupráci budou jednat lidovci se sociálními demokraty ve středu. "Říkali, že premiérovi nedůvěřují. Musí ho tedy akceptovat, jinak je další spolupráce nemožná," říká hlavní podmínku sociálních demokratů jejich místopředseda Zdeněk Škromach.

Vláda bez lidovců

Škromach přitom patří k politikům ČSSD, kteří upozorňují, že si pokračování dosavadní koalice dokáže představit jen těžko po všem, co na veřejnosti zaznělo. V tom se shoduje s Grossem, který dokonce navrhl k dosavadní koalici alternativu. Prohlásil, že vládu bez lidovců považuje za schůdné řešení.
Menšinová vláda by se podle premiéra obešla bez podpory komunistů. Pokud by se držela platného programového prohlášení, nemusela by ani žádat sněmovnu o důvěru. "K čemu v tento okamžik vláda potřebuje Poslaneckou sněmovnu, pokud sama vláda nepřijde s žádostí o vyslovení důvěry?" řekl premiér. Pokud by se opozice snažila vyvolat hlasování o nedůvěře, těžko by se ODS a lidovci dohodli s komunisty na potřebné většině, soudí Gross.
Předseda Unie svobody-DEU Pavel Němec už deklaroval, že jeho strana z koalice neodejde, pokud se ČSSD nespojí s komunisty.

Předčasné volby

Vyhlásit předčasné volby doporučuje předseda ODS Mirek Topolánek. Po odchodu z vlády by se jim nebránili ani lidovci.
Jednoznačně je ale odmítají sociální demokraté. "S takovou možností nepočítám, nemám k takovému řešení mandát," říká Gross. Proti je rovněž Unie svobody.
K prosazení předčasných voleb ve sněmovně je třeba 120 hlasů, o devatenáct víc, než je nutné pro případnou nedůvěru menšinové vládě ČSSD a US-DEU.
Varianta předčasných voleb by tedy přicházela v úvahu pouze ve chvíli, kdy z vlády odejdou lidovci a kdy sněmovna odmítne menšinový kabinet.


Mezi Kalouskem a Grossem

Pondělí
Kalousek vyzývá Grosse, ať řeší problémy s bytem a podnikáním manželky. Jinak ohrozí stabilitu vlády.
Úterý
Gross odpovídá, že nikoho nenutí, aby byl ve vládě.
Středa
Kalousek navrhuje postup, jak se může Gross stát věrohodnějším. Gross přijímá.
Čtvrtek
Gross požaduje, aby mu lidovečtí ministři slíbili loajalitu. Lidovci odmítají.
Pátek
Kalousek žádá při uzavřeném jednání Grosse, aby odstoupil.
Sobota
Gross to považuje za porušení koaliční smlouvy a opakuje, že je připraven vládnout bez lidovců.


Proč by se jim hodilo udržet vládu

ČSSD
Sociální demokraté potřebují peníze. Advokát Zdeněk Altner nyní požaduje po ČSSD za své služby stovky miliónů korun. Za každého ze 70 poslanců ČSSD dostává ročně 900 tisíc korun. Každý dokončený rok současné sněmovny vydělá sociálním demokratům přes 60 miliónů korun. Pokud by pád vlády vedl k předčasným volbám, ČSSD by o peníze přišla a vzhledem k preferencím pro ni budou další roky výrazně chudší.
Jako nejsilnější vládní strana může ČSSD kontrolovat i zhruba 200 miliónů vyčleněných ze státního rozpočtu na kampaň před euroreferendem.
Pokud se ČSSD udrží do poloviny příštího roku u vlády, bude kontrolovat privatizaci Českého Telecomu, která má do státní pokladny přinést desítky miliard korun.
Sociální demokraté budou mít pod kontrolou i ukončení činnosti Fondu národního majetku.
US-DEU
Stejně jako u ČSSD je pro US-DEU důležitý příjem za poslanecké mandáty. Nyní unionisté dostávají od státu ročně devět miliónů korun
KDU-ČSL
Lidovci se potřebují ubránit tomu, aby si za stávající krizi vysloužili nálepku "druhé Sarajevo". Poté co v roce 1997 opustili po finančním skandálu ODS tehdejší koaliční vládu a výrazně přispěli k jejímu pádu, se nechtějí stejným krokem zapsat do historie podruhé.
S velkou pravděpodobností budou lidovci i v další vládě a mohli by si podržet některé ze stávajících resortů.
Přechod do opozice a společný postup s ODS nestačí lidovcům ani na vyslovení nedůvěry současné vládě, ani na zkrácení parlamentního období a vyvolání předčasných voleb. Pro taková hlasování by se musely obě strany spojit ještě s komunisty, což pro voliče ODS i KDU-ČSL nepřijatelné.