ČSSD bude opět jednat o koalici "101"

Sociální demokracie musí požádat sněmovnu o důvěru pro svou menšinovou vládu, ale s plánem na její sestavení váhá. Proto se při desetihodinovém jednání špiček ČSSD a jeho krátkém pokračování včera odpoledne úplně nezrušila možnost, podle níž se obnoví vláda s podporou tří stran koalice, která se rozpadla minulý týden.
Taková změna předpokládá demisi vlády, případně její neúspěch při hlasování o důvěře. Pak by prezident Václav Klaus podle svého slibu pověřil nového sociálně demokratického premiéra, aby rekonstruoval současný kabinet. Jediným relevantním kandidátem ČSSD na šéfa nové vlády je první místopředseda strany a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Jak vzkřísit projekt

"Je to velmi problematické řešení," říká o další spolupráci s lidovci předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Za málo věrohodné ho považuje především z toho důvodu, že některé výroky Miroslava Kalouska vztahy mezi lidovci a sociálními demokraty nesmírně zhoršily.
Lidovci ještě včera trvali na tom, že vláda složená ze stran bývalé koalice má pro ně nejvyšší prioritu. "Pokud nebude v jejím čele Stanislav Gross, tak je pořád reálná možnost, jak krizi vyřešit," říká místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. "Zatím ale za námi nikdo z ČSSD s takovou nabídkou, tedy koaliční vlády s jiným premiérem, ještě nebyl."
Mezi lidovci patří k největším skeptikům obnovení koalice "101" její někdejší zakladatel Cyril Svoboda. "Podle mě to je bohužel už mrtvý projekt." Překážky vidí podobně jako Kraus, do období před dramatickými koaličními spory se už nedá vrátit.

Tři důvody proti obnově

Předseda Unie svobody Pavel Němec patří k jednoznačným příznivcům obnovy koalice. Svůj návrh přednesl už včera na zasedání vlády, sociální demokraté však svůj verdikt odsunuli na sobotní jednání ústředního výkonného výboru.
Pokud se k obnovení staré koalice přihlásí, musí zároveň premiér Gross připustit, že je ochoten demisi podat.
V rozhodnutí brání sociálním demokratům tři argumenty. Levicově smýšlející poslanci protestují proti tomu, aby strana opět měnila kurs, který je ve sněmovně přivedl blíže k přirozenému spojenci - komunistům.
Proti takovému řešení ale hovoří situace ve vládě. Pokud by Stanislav Gross zkusil vládnout s tolerancí KSČM, odešli by z kabinetu zřejmě další ministři včetně vicepremiéra Martina Jahna a ministrů Petry Buzkové, Milana Urbana a Pavla Dostála. Svou premiérskou pozici by Gross těžko obhajoval ve chvíli, kdy by v demisi pracovala většina ministrů.
Obhájci menšinové vlády mohou připomenout i to, že ČSSD brání Grosse dva měsíce na místě premiéra. Nedává žádný smysl položit vládu právě dnes.
Z pohledu Grosse i těch, kteří chtějí stranu modernizovat, jsou ale k demisi premiéra po sjezdu lepší podmínky. Gross získal funkci předsedy strany a ani po odchodu z vlády by tedy neztratil svůj politický vliv. Liberálové ve straně mohou připomínat i to, že před sjezdem ČSSD byl druhým mužem strany a kandidátem na premiéra Zdeněk Škromach. Ten neměl na rozdíl od Grosse zájem stranu modernizovat. Sobotka by také ve vládě udržel většinu protestujících ministrů.
Třetím argumentem proti obnově koalice "101" je prestiž. Pokud by sociální demokraté přistoupili na vládu bez Grosse, prohráli by tím svůj souboj s Kalouskem.
Emotivní výklad mohou sociální demokraté odmítnout s tezí, že hlavním zájmem Kalouska bylo rozbít koalici a souboj s Grossem pro něho byla jen záminka.