Poptávka na trhu práce je zejména po absolventech ekonomických a technických oborů a informačních technologií. "Vysoké školy zaostávají v přípravě nových generací IT odborníků," říká prezident Sdružení pro informační společnost (SPIS) Jiří Polák. Dodává, že to není chyba škol či systému vzdělávání. Problém je podle něho ve zrychlujícím se vývoji IT.


Absolventi si mohou vybírat


Lidé po škole jsou daleko lépe připraveni pro praxi, než tomu bylo dříve. Řada z nich během studia pracuje a získává odborné dovednosti. K jejich zkušenostem přispívají i zahraniční stáže, pro které se rozhoduje zhruba třetina z nich. Oproti minulosti se zlepšila i jejich jazyková vybavenost a schopnost komunikovat.

Firmy se o šikovné mladé lidi začínají přetahovat. Přemýšlejí, jak si je získat. Doba, kdy byl uchazeč bez praxe rád, že jej někdo přijal, končí. To se týká především oborů, ve kterých je odborníků chronický nedostatek. Například podle únorového výzkumu firmy Hay Group, která oslovila zahraniční průmyslové podniky v Česku, si 55 procent z nich stěžovalo na nedostatek inženýrů.


Personální marketing


Už při náboru si firmy vzájemně konkurují. Předhánějí se v nabídce vyššího platu a benefitů. Absolventi žádaných oborů se dostávají do výhodnějšího postavení. Nebojí se říci si klidně o částku kolem padesáti až šedesáti tisíc korun. "I lidi těsně po vysoké škole zajímá, jaká bude vyváženost mezi pracovním a soukromým životem. V porovnání s absolventy, které jsme přijímali před několika lety, jsou opatrnější v tom, kolik jim práce zabere času," říká Hana Kasová z oddělení lidského kapitálu společnosti PricewaterhouseCoopers.

Velké nadnárodní společnosti daleko více promýšlejí svou náborovou strategii. Jejím cílem je získat ty nejkvalitnější perspektivní zaměstnance dříve, než je osloví konkurence. Tento personální marketing se stává trendem současnosti.

Průzkum společnosti LMC potvrdil, že téměř 25 procent firem hledá na více než čtvrtinu volných pozic právě čerstvé kvalifikované absolventy. Zúčastnilo se ho 27 renomovaných firem z různých oblastí a 1587 mladých vysokoškoláků. Dvě třetiny firem jim vyhrazují alespoň deset procent svých pracovních míst.


Mladí se na trhu práce dobře orientují


Místo neprůbojných absolventů minulých let nastupuje generace sebevědomých lidí. Uchazeči o práci umí realisticky zhodnotit své schopnosti. Velké firmy si nedovolí takovému adeptu nabídnout podprůměrný příjem. V poslední době proto hojně spolupracují s agenturami, které jim pomáhají stanovit výšku mzdy. Průzkum LMC potvrdil, že jejich služeb využívá 44 procent dotazovaných firem. Pouze 22 procent se pak spoléhá na svůj úsudek.

Absolventi hodně stojí hlavně o práci v nadnárodních firmách, protože ty jim garantují jistější profesní rozvoj. Třeba Siemens úzce spolupracuje s vysokými školami. Pro studenty má připraven speciální tréninkový program, kdy se adept během jednoroční stáže zapracovává na konkrétní místo.

Na ČVUT tato společnost garantuje vlastní specializaci, což je výroba a vývoj kolejových vozidel. Siemens dále intenzivně spolupracuje při koncipování výuky odborníků a tvorbě nových osnov. Řada firem nabízí absolventům programy, ve kterých během roku projdou více odděleními.


Firmy pořádají školení


V roce 2006 sháněly podniky 4000 nových pracovníků s IT kvalifikací. Výzkum společnosti SPIS a Vysoké školy ekonomické v Praze prokázal, že požadavkům firem nevyhovují téměř žádní absolventi bakalářských oborů informatiky.

Osmdesát čtyři procent z nich musí absolvovat sto a více dnů školení. V případě magisterských oborů se polovině absolventů hradí šedesát a méně dnů školení. Investice firem do vzdělávání rostou. Absolvent podle LMC přitom setrvá na pozici minimálně dva roky.