Nový předseda Technologické agentury Petr Konvalinka tvrdí, že v Česku chybí systém, který by udržel mladé vědce v oboru. Považuje to za jednu z věcí, které by chtěl ve funkci změnit.

HN: Kam se Technologická agentura ČR pod vaším vedením posune?

Chtěl bych, aby se v příštích letech stala rozhodujícím místem, přes které půjdou národní dotace na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Už před mým jmenováním do čela Technologické agentury České republiky rozhodla o centralizaci Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Mým úkolem letos bude zajistit, aby k tomu došlo u ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí, jež dosud svoje vlastní programy neměly. Pod agenturu by se měl přesunout i program ministerstva průmyslu a obchodu. V dalších letech se počítá také s jinými ministerstvy.

HN: O kolik peněz navíc pod správou agentury půjde?

V případě ministerstev dopravy a životního prostředí jde u obou o 300 až 350 milionů korun ročně, v případě ministerstva průmyslu a obchodu to je částka vyšší. Převyšuje výrazně jednu miliardu korun ročně. Za priority a odbornou úroveň programů budou dále odpovídat ministerstva, která budou mít i své zástupce v hodnoticích orgánech a výzkumné radě Technologické agentury.

Petr Konvalinka (58)

◼ Rodák z Mostu vystudoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) obor konstrukce a dopravní stavby.

◼ Na fakultě zůstal a v roce 2008 se stal profesorem. V letech 2014 až 2018 byl rektorem celého ČVUT.

◼ Od září 2018 řídí coby předseda Technologickou agenturu České republiky.

HN: Jak velké dotace už agentura přímo rozděluje?

Kromě provozních nákladů ve výši asi 120 milionů korun činí rozpočet určený pro dotace projektů v různých programech v součtu čtyři miliardy korun.

HN: Kolik prostředků český stát z vlastních zdrojů na podporu vědy a výzkumu vydává?

V tomto roce je to částka ve výši 37 miliard korun. Z výrazné části − asi 25 miliard − jde o peníze za výsledky vědeckých výstupů ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích uskutečněných v minulých letech. Ty se přerozdělují institucím, jež se na nich podílely. Pak jsou to peníze pro Grantovou agenturu České republiky, která poskytuje dotace na základní výzkum a velikostí rozpočtu je podobně velká jako Technologická agentura, která podporuje aplikovaný výzkum. Zbývající část jsou resortní programy.

HN: Jednou z priorit, kterou hodláte prosazovat, je podpora mladých výzkumníků. Proč?

Vynikající studenti, kteří dokončí doktorské studium, by měli mít možnost dále pokračovat v práci v příslušném oboru výzkumu. Jako doktorandi jsou zapojení do řady projektů, ale v České republice chybí postdoktorské programy, které tyto mladé výzkumníky ve výzkumu udrží. Velmi často se stává, že kvůli tomu, že nemají obstojné podmínky, aby pokračovali, nakonec z výzkumu úplně odejdou a živí se něčím jiným. Proto vznikl v Technologické agentuře program s názvem Zéta, který to má změnit. Cílem je udržet ty nejlepší doktorandy na univerzitách a ve výzkumných institucích, dát jim kvalitní zázemí a práci na projektech, které pro ně budou zajímavé a pro společnost přínosné.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik peněz jde na tuzemskou vědu a výzkum a je to hodně, nebo málo?
  • Funguje v Česku spolupráce výzkumných institucí a firem?
  • Jaký vliv na aplikovaný výzkum by mělo úplné zrušení daňových odpočtů?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se