V čele Základní školy Chýně stanul Jaroslav Novák před pěti lety. Do té doby učil a s řízením školy neměl žádné zkušenosti. Absolvoval roční studium pro začínající ředitele, hledal v knihách, na internetu, ptal se kolegů z jiných škol i učitelů na vlastní škole, postupně se vše potřebné naučil. "V práci jsem tehdy strávil spoustu hodin. Až jsem jednoho dne dostal záchvat třesu z vyčerpání," vzpomíná Novák. Nejvíce by mu prý v té době pomohl někdo, kdo by mu poradil. Zároveň by uvítal ucelenější systém dalšího vzdělávání − třeba doplňující kurzy, semináře nebo výcvik pro ředitele. Právě komplexní systém dlouhodobého vzdělávání pro ředitele škol však v Česku chybí.

Společný projekt serveru Aktuálně.cz, Hospodářských novin, ihned.cz a Nadace České spořitelny otevírá debatu o stavu českého školství, pojmenovává hlavní problémy a poukazuje na možná řešení.

Poukazuje na to například Analýza výzev vzdělávání v ČR, kterou zpracovali sociologové Tomáš Dvořák a Daniel Prokop. "Neexistuje systémová, systematická a dlouhodobá podpora ředitelů. Existují pouze ad hoc kurzy, které jsou obvykle úzce zaměřeny a soustřeďují se hlavně na manažersko­-správní agendu, nikoliv na pedagogické vedení," říká sociolog Dvořák.

Na nedostatečnou přípravu ředitelů upozorňuje nová studie think­-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česko podle ní zaostává za evropským průměrem v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před nástupem do funkce. "Zároveň Česko vykazuje vysoký podíl ředitelů, kteří program nebo přípravný kurz neabsolvovali vůbec," píše se ve studii.

Například školení či kurz zaměřený na administrativní vedení školy dokončilo podle šetření TALIS z roku 2018 před nástupem do funkce pouze 40 procent ředitelů. V evropském průměru takový kurz dokončí 56 procent ředitelů.

Pokračování textu na stránkách projektu Chytré Česko