Volby mohou být už v červnu


Tento týden může přinést rozuzlení vládní krize. Pravda, aféra s neprůhlednými příjmy Stanislava Grosse a jeho manželky trvá už měsíc, pořád bezvýsledně, takže kdekdo už může být unavený a frustrovaný. Ale stojí za to vydržet s pozorností až do konce.
Po měsíčním putování údolím trapnosti, během nějž ministerský předseda na vážné pochybnosti ohledně zdrojů svého rodinného rozpočtu nabízel pouze výmluvy, výhrůžky a výsměch, si nic než pád nezaslouží. Představa dalšího roku a čtvrt s Grossem je nesnesitelná; koalice se vyčerpala a ostatní možnosti vládnutí jsou více či méně horší ztrátou času.
Takže předčasné volby? Za nejlepší řešení je shodně považuje většina komentátorů, souhlasí i politici v čele s prezidentem. Jedním dechem však dodávají, že je to řešení příliš komplikované, zdlouhavé, a proto nereálné: stejně jako v roce 1998 by se prý musela v obou komorách shánět ústavní většina pro zkrácení funkčního období sněmovny.
Po Klausovi, Kasalovi či Zaorálkovi to jako zjevenou pravdu opakuje i ČTK. Jenže je to omyl. Ústava nabízí cestu, o jaké se uvažovalo už v roce 1998, a to jednoduchou, rychlou a zcela reálnou.
Krátká právní odbočka: důvody pro předčasné volby vypočítává ústava v článku 35; jedním z nich je i situace, kdy se sněmovna "neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry".
Krátká historická odbočka: přesně tak chtěl tehdejší předseda lidovců Josef Lux ukončit životnost Tošovského vlády (hlasování o důvěře bylo spojeno se zákonem o půdě, k němuž by se sněmovna úmyslně nevyjádřila), v paranoidní atmosféře se však většině poslanců ČSSD gentlemanská dohoda zdála riskantní a dali přednost těžkopádnému řešení s ústavním zákonem. Situace však nyní překvapivě nazrává k tomu, že článek 35 může být poprvé v historii aktivován.
V minulých dnech "zlý muž" sociální demokracie Zdeněk Škromach navrhl, aby vznikla menšinová vláda a hlasování o důvěře spojila se zákonem o majetkových přiznáních. Ale co kdyby takové hlasování proběhlo už nyní, za této vlády?
Majetková přiznání jsou důstojným prubířským kamenem. Pro pravici jsou nepřijatelná, pro ČSSD je to vlajková loď, pro komunisty první krok. Dál už to bude jednoduché. Buď zákon projde díky hlasům KSČM - pak menší strany opustí vládu a sociálním demokratům pomáhej Zdeněk Fierlinger. Anebo se ve sněmovně najde "koalice ochotných", 101 poslanců, kteří úspěšně zablokují jakékoliv usnesení po dobu tří měsíců - pak podle ústavy prezident do 60 dnů vyhlašuje předčasné volby. Červnový termín lze pohodlně stihnout.
Premiér nemusí podat demisi. Jeho největším politickým činem nakonec může být postupný a spořádaný odchod z politiky, nejprve v březnu z čela ČSSD, někdy v květnu či červnu z kabinetu. Současná vládní krize je příležitost, jaká se namane jednou za dekádu, a bylo by škoda ji promarnit. Takové chvíle totiž nadlouho určují politické zvyklosti. Pokud se teď podaří vytvořit dobrý precedens, jak se dají podobné krize řešit, nebylo celé měsíční martýrium zbytečné. Autor je novinářem a právníkem